2.den STŘEDA 8.4.2026

Druhý den naší školy v přírodě začal „pozdravem sluníčku“ při ranní rozcvičce. Děti se protáhly a probudily těla i úsměvy. Čerstvý vzduch a společné cvičení vytvořily krásnou atmosféru, která nás provázela po celý den.
Dopoledne patřilo programu Smyslohrátky. Ten děti naprosto nadchl! Největší úspěch měly slizké kuličky, ve kterých se prstíky ztrácely jako v želatinovém moři, a také pěnící sopka s „chrlící lávou“. Bylo krásné sledovat, jak děti baví objevovat všemi smysly…
Potom nás na hřišti nad školou čekala spousta pohybu – procvičili jsme si házení i chytání, kopání do míče i oblíbené hry na babu a kočku a myš. Děti běhaly, smály se a užívaly si společný čas venku.
Když jsme se vraceli na oběd, tak jsme před vchodem uviděli nečekanou a vzácnou návštěvnu jako z pohádky a to „žabku carevnu“. Děti mohly pozorovat, jak se pohybuje, jaké má oči i jak se jí nafukuje pusa. Byl to další kouzelný zážitek…
Na oběd nás dnes čekala nudličková polévka a k ní kuřecí řízky, které už dlouho dopředu provoněly celou školu a lákaly nás ke stolu. Děti si pochutnaly a bylo vidět, že jim při sportování pořádně vyhládlo.
Odpoledne jsme se vydali na velký výlet. Přes les, loukou a cyklostezku jsme se dostali až k pašovskému rybníku. 
U rybníčku nás čekala „kokinová párty“, malé sladké pohoštění od rodičů z domu, které dětem dodalo energii na cestu zpět. Děti zvládly velkou procházku skvěle! Ušli jsme přibližně 6 kilometrů, což je obdivuhodný výkon.
Po návratu jsme si sedli ke svým „Deníkům školy v přírodě“. Děti si do nich nalepily obrázky našich dobrodružství a nakreslily své zážitky. Každý obrázek je malým okénkem do jejich radostného dne a také ke vzpomínkám. 
K večeři nás čekaly buchtičky s krémem, které zmizely z talířů rychlostí blesku. V 18 hodin jsme se vydali na náves ke zvonici, kde pravidelně vyzvání klekání. Děti tiše poslouchaly zvuk zvonu a vnímaly kouzlo tohoto místa.
Po návratu nás čekal táborák. Opekli jsme si špekáčky a užili si společné chvíle u ohně. Po sprchování nás navštívil opět maršovský skřítek, který dětem přečetl další pohádkový příběh. Děti poslouchaly se zatajeným dechem.
A pak přišla velká výzva – stezka odvahy. Cestičku lemovaly fosforeskující kroužky a pásky. Ty vytvářely tajemnou, ale krásnou atmosféru. Děti byly statečné a každé z nich si zaslouží velkou pochvalu.
Po stezce odvahy děti ulehly do postýlek a za chvíli bylo slyšet jen tiché oddychování. Den plný zážitků skončil a my se těšíme, co přinese ten další...